Co je to vlastně harém?
Pod slovem harém si mnozí z nás (asi hlavně muži) představují výstavný orientální palác plný odpočívajících či tančících polonahých krasavic, které jen čekají na to, aby mohly potěšit svou přítomností svého vládce… Když se ale podíváme do historie, zjistíme, že tyto romantické představy mají velmi daleko k realitě. Sultánský harém byl sice uzavřen okolnímu světu, ale praktikovaly se zde mnohé intriky, a vpravdě byl místem, kde se dělala skutečná vysoká státní politika...
Výraz „harém“ je označení pro část domu obývanou ženami (jak je jistě známo, v Orientu žijí většinou v rámci jedné domácnosti muži a ženy zvlášť) nebo ženskou část rodiny.
Podle toho, co jsem viděla na vlastní oči v Istanbulu v paláci Topkapi, můžu potvrdit, že to je skutečně palác nádherný. Ovšem obyvatelky tamního harému rozhodně nebyly žádné křehotinky, poněvadž historické ženské oděvy, které jsem tam shlédla, patřily zajisté dámám mohutných postav, a nejednalo se o žádné lehké závojíčky či bederní roušky. Ošacení bylo vyrobeno z těžkých zdobených látek, a obsahovalo: široké kalhoty, košili a kabátec, popř. pokrývku hlavy.
Sultánský harém za období Osmanské říše byl sice izolován od okolního světa, ale probíhaly tam velmi tvrdé boje o moc, které mnohokráte rozhodovaly i o osudu celého státu. Významné postavení měli eunuši, kteří měli svoji přísnou hierarchii, a dle té zastávali funkce od provozních a technických záležitostí, výběr potencionálních konkubín, až po účast na politickém dění.
Většina obyvatelek harému obstarávala běžný provoz domu, a se sultánem se nikdy nesetkala.
Ženy pro sultána byly vybírány z mnoha adeptek, které pocházely ze všech koutů Osmanské říše. Než mu byly představeny, byly patřičně vychovávány a učily se mnoha oborům: tanci, recitování poezie, hře na hudební nástroje, a také umění milovat. Jen některé z těchto žen se ale staly sultánovými favoritkami. Hlavním počinem, jak se stát oblíbenou, bylo porodit vládci syna, a tedy i možného následníka trůnu.
Hlavní slovo, a v podstatě i vládu nad celým harémem měla sultánova matka. Tato žena měla i velký politický vliv, protože jako matka byla považována za jednoho z hlavních vychovatelů a rádců sultána ve všech záležitostech. Proto byl harém plný intrik a mnohdy i krutých mocenských bojů. Ženy se chtěly stát oblíbenými - tak měly i naději, že jednou třeba mohou být sultánovou matkou. Nebyly neobvyklé vraždy obyvatelek harému, i se všemi jejich dětmi. Proto byl dokonce postaven speciální pavilon pro prince, což byla vlastně izolace, do které byli tito sultánovi mužští potomci zavíráni, a hlídáni, aby je nikdo nezavraždi...
Život v harému není ale žádná pohádka ani v současné době. Skvostné harémy se nyní nacházejí převážně v královských rodinách v bohatých zemích oblasti Perského zálivu. O ženy z rodin tamních šejchů je luxusně postaráno, je jim zajištěno i kvalitní vzdělání. Vše ale pouze v rámci rodiny a domu. Proto se dá asi mluvit spíše o životě ve zlaté kleci, odtrženém od reality běžného života za branami harému…
Více informací o sultánském harému za dob Osmanské říše na www.allaboutturkey.com/harem.htm
Jak zobrazovali harémy a Orient vůbec evropští malíři se můžete podívat na www.orientalist-art.org.uk